Cílem této kapitoly je, aby se žáci seznámili s vybranými příklady služeb ve svém regionu. Dalším cílem je, aby žáci rozeznávali současné a minulé a orientovali se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s využitím regionálních specifik, konkrétně v rámci služeb svého regionu.
Navazujeme zde na téma služby na našem území, popřípadě proměny způsobu života našich předků. Vhodné je tedy zařazení této kapitoly zejména do předmětu vlastivěda.
Sektor služeb tvoří v současnosti největší část světové ekonomiky. Řadí se do něj obchod, doprava, komunikace, cestovní ruch, bezpečnost, vzdělávání, zdravotnictví, bankovnictví, služby finanční, pojišťovací, právní, správní a mnohé jiné. Podíl sektoru služeb je považován za charakteristiku vyspělosti země.
Od konce 20. století lze sledovat výrazný přesun těžiště světové ekonomiky do terciérního sektoru, a to na úkor do té doby dominantního sekundárního sektoru (výroba a průmysl). Výjimkou nebylo ani hornaté Valašsko. Členitý povrch spolu s okrajovým umístěním regionu navíc zapříčinil, že zde význam průmyslu začal převažovat nad významem zemědělství až od poloviny 20. století (s výjimkou větších měst). V průběhu délky jednoho lidského života tak těžiště zaměstnání obyvatel valašských vesnic přešlo ze zemědělství přes průmysl až do sektoru služeb.
Sektor služeb byl na Valašsku zastoupen vždy, ovšem v mnohem menší míře. Jednalo se především o činnosti, které pokrývaly nezbytné potřeby obyvatel (obchod, přeprava zboží, požární ochrana, pohostinství), případně vyžadovaly odborné znalosti a vybavení – jednalo se zejména o služby řemeslníků (opravy, montáže, instalace). Minimálně pak byly zastoupeny ty služby, které v životě našich předků nabývaly nízké nutnosti (přeprava osob, zábavní podniky, rekreační zařízení, finanční služby, zábava, péče o tělo apod.).
Zajímavé je porovnávání významu jednotlivých služeb v průběhu času. Přeprava osob dříve představovala minimální význam, jelikož většina lidí pracovala na svém hospodářství; naopak dnes se většina obyvatel do zaměstnání dopravuje osobními automobily či hromadnou dopravou. Přeprava zboží požívala svého významu i v dobách minulých (zásobování vesnic, vývoz výrobků obyvatel na trhy), nicméně v současnosti je objem přepravovaného zboží mnohonásobně vyšší. Taktéž obchod vždy hrál nezastupitelnou roli v lidské společnosti, dříve si však obyvatelé našeho kraje byli schopni většinu plodin a potřebných věcí vyprodukovat sami – do obchodu si tak zašli nejčastěji pro cukr, sůl, koření, či látky. Tato skutečnost se odrážela v minimální důležitosti finančních služeb. Ruku v ruce se zaměstnáním obyvatel ve vlastním hospodářství jde také nízká potřeba rodičů posílat své děti do školy; v dnešní době však bez potřebné kvalifikace není možné vykonávat většinu profesí. Mnohem nižší byl taktéž význam zdravotnictví. Naši předkové totiž řešili většinu nemocí domácí léčbou. Protože trávili většinu života venku, těšili se dobré kondici a odolné imunitě.
Na škále významu služeb bychom na nejnižších příčkách jistě našli cestovní ruch, který se začal rozvíjet až v druhé polovině 19. století v souvislosti s rozmachem turismu. Pro obyvatele chudého Valašska byla taková kratochvíle zpočátku něčím neznámým. Na opačné straně této škály bychom našli požární ochranu, která měla vždy svůj velký význam. V dřívější době, kdy většinu valašských vesnic tvořily dřevěné domy, byla tato služba ještě důležitější, než je tomu dnes.