Povrch regionu

Rozšiřující učivo

Oblast Valašska spadá celou svou plochou do horského celku Karpaty, které do regionu zabíhají svou severozápadní částí, geomorfologickou provincií Západní Karpaty. Karpaty mimo území ČR zasahují na území dalších 7 evropských států: Slovenska, Maďarska, Rakouska, Polska, Ukrajiny, Rumunska a Srbska. Region Valašsko se nachází na území geomorfologické subprovincie Vnější Západní Karpaty, které se dále dělí na jednotlivé geomorfologické oblasti.

Z geologického hlediska patří Vnější Západní Karpaty mezi mladá pohoří s velmi členitým terénem, který lze souhrnně charakterizovat táhlými horskými hřbety ve východo-západním směru s četnými údolími. Členitost terénu se zvětšuje ve směru od jihozápadu na severovýchod. Na západě území kolem Slušovic a Kelče se nacházíme v oblasti členitých pahorkatin, kde polohy nedosahují nadmořských výšek větších než 600 m. Naopak nejvyšší polohy Valašska s výškami nad 1000 m n. m. nalezneme na východě území a náleží sem vrcholové partie Javorníků, Vsetínských a Moravskoslezských Beskyd.

Pro oblast typický výskyt tzv. karpatského flyše, což je pravidelné střídání vrstev jednotlivých usazených hornin, zejména pískovce, slepence a jílovce. Toto geologické složení vytváří vhodné podmínky pro vznik sesuvů půdy po dlouhotrvajících deštích. Nejodolnější horniny pak tvoří jednotlivé skalní útvary i hřebeny jednotlivých pohoří.

Na jihovýchodě oblasti vytváří hřeben Javorníků přirozenou hranici se Slovenskem a nachází se mezi Valašskou Polankou a Velkými Karlovicemi. Jejich nejvyšší bodem na území Slovenska je Velký Javorník (1072 m n. m.), na území Valašska pak Malý Javorník (1019 m n.m.). Slovensko-česká hranice směrem na západ pokračuje hřebenem Bílých Karpat, které na Valašsko zasahují pouze malou částí v okolí Brumova-Bylnice.  Nejvyšším vrcholem Bílých Karpat je Velká Javořina (970 m n. m.), na území Valašska pak bod Průklesy (836 m n. m.). Severně od Bílých Karpat se nachází Vizovická vrchovina (nebo též Vizovické vrchy), která tvoří jihozápadní oblast Valašska a nejvyššího bodu dosahuje Klášťovem (753 m n. m.).

Směrem na sever najdeme rozsáhlou Hostýnsko-vsetínskou hornatinou ve střední části Valašska, která se táhne od Rusavy po Velké Karlovice a je údolím řeky Vsetínské Bečvy rozdělena na západní Hostýnské vrchy s nejvyšším bodem Kelčský Javorník (865 m n. m.) a na východě na Vsetínské vrchy (neboli Vsetínské Beskydy) s nejvyšším bodem Vysoká (1024 m n. m.).

Nejvyšších výšek dosahují hory na Valašsku hřebenem Moravskoslezských Beskyd, které tvoří severní hranici regionu a od Vsetínských vrchů na jihu jsou odděleny širokým údolím řeky Rožnovské Bečvy zvaným Rožnovská brázda. Nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd je Lysá hora (1323 m n. n.) v Moravskoslezském kraji, ale nejvyšší bod Zlínského kraje i celého Valašska je hora Čertův Mlýn (1206 m n. m.) nacházející se ve stejném masivu, jako bájná hora Radhošť (1129 m n. m.).

Na území celého Valašska vybereme z každého pohoří jeden významný turistický cíl:

1. A) Hora Radhošť tvoří dominantu severní části Valašska. Je to bezesporu nejznámější hora oblasti. Stojí zde kaple Cyrila a Metoděje, dříve na něm ale podle pověstí míval sídlo slovanský bůh Radegast. Sochu Radegasta najdeme kousek od Radhoště, směrem k sedlu Pustevny. Na Pustevnách najdeme nejen nádherné barevné stavby Dušana Jurkoviče, lyžařský areál a stezku v korunách stromů, ale také veřejnosti nepřístupnou jeskyni Cyrilka, která měří 550 metrů a je nejdelší jeskyní bez krápníků na Moravě. Východně od Pusteven se nachází také hora Čertův mlýn, nejvyšší hora Valašska a Zlínského kraje.
2. B) Vrch Soláň nalezneme v srdci Vsetínských vrchů i celého Valašska. Díky své poloze je rájem turistů, lyžařů, běžkařů a dalších sportovců. Význam Soláně však spočívá hlavně v nádherných rozhledech na okolní hřebeny. Proto se zde již dlouhá desetiletí sjíždějí mnozí malíři, spisovatelé, hudebníci a další umělci a Soláni se tak přezdívá „vrch umělců“ nebo také „valašský Olymp“. Při návštěvě Soláně narazíme na mnoho vyřezávaných soch ze dřeva a také velkou dřevěnou zvonici. Na Soláni se také hodně natáčelo – například film „Děvčica z Beskyd“, jenž byl natočený na motivy knihy „Paprádná nenaříká“ od slušovického spisovatele Miloslava Sousedíka.
3. C) Pulčínské skály bychom hledali na samotném jihozápadním okraji Javorníků. Národní přírodní rezervace (NPR) Pulčínské skály chrání největší skalní město v celých moravských Karpatech. Jejich nejznámější části nesou názvy Zámčisko, Pět kostelů a Izby. Na vrcholu skal stával ve středověku hrad, který dnes ale připomínají pouze schody vytesané do skály. V jejich okolí nalezneme i pár jeskyní, například Zbojnickou, kde se kdysi měli ukrývat zbojníci, nebo jeskyni Hladomornu, kde žije množství netopýrů. V NPR je povoleno pohybovat se pouze po značených stezkách. V zimních měsících je také povolen vstup do kaňonu Ancona, ve kterém za vhodných podmínek vznikají unikátní oranžově ledopády zbarvené sněžnými řasami.
4. D) Vlárský průsmyk nalezneme na česko-slovenské hranici na nejjižnějším cípu Valašska. Jedná se o průlomové údolí – tedy údolí, které vytvořila řeka Vlára, a to tak, že v minulosti svou činností prořízla rostoucí hřbet Bílých Karpat. Toto údolí je proto hluboké – jeho levou i pravou stranu lemují strmá úbočí, která prudce stoupají více než 300 výškových metrů. Vlárský průsmyk tedy od nepaměti využívali lidé k cestování, obchodu i vojenským tažením. Našly se zde dokonce mince z dob Římské říše.
5. E) Čertovy skály se tyčí nad Lidečkem, na východním okraji Vizovické vrchoviny. Tvoří výraznou dominantu krajiny, jelikož mají 150 metrů na délku a sahají až 25 metrů do výšky. Celé skály lze krásně projít a jednoduše se lze dostat až na jejich vrchol, protože na skály navazuje ze zadní strany oblý kopec. Čertovy skály si zamilovali i horolezci, kteří zde mají vyznačených přes 100 horolezeckých cest. Toto místo ale mají lidé rádi odnepaměti – kousek nad skalami, na vrchu Kopce, stávalo pravěké hradiště a zřejmě složilo k obraně obchodní cesty dole v údolí.
6. F) Oblý kopec Maruška nachází ve výšce 664 metrů ve střední části Hostýnských vrchů nad obcí Hošťálková. Je cílem turistů z širokého okolí – na jeho holém vrcholu stojí od roku 2014 dřevěná rozhledna postavená ve valašském stylu. Z rozhledny vidíme všechna pohoří Valašska jako na dlani. Součástí rozhledny je i meteorologická stanice, jejíž záznamy o počasí občas vidíme i v televizním vysílání.

Na území MAS VAS vybereme z každého pohoří tři významné turistické cíle:

2004. A) Rozhledna Doubrava se tyčí na stejnojmenném kopci do výšky 55 metrů a slavnostně otevřena byla roku 2004. Nalezneme ji na horském hřbetu mezi Vizovicemi a Loučkou v nadmořské výšce 672 m n.m. Výstavba ocelové věže trvala přibližně dva roky a na vyhlídkovou plošinu, která je umístěna ve 33 metrech nad okolním terénem, vede celkem 174 schodů.  Je odtud pěkný výhled na část Vizovických a Hostýnských vrchů, velmi dobře jsou vidět města Vizovice a Zlín, nebo vrcholy Hostýn či Radhošť.
2005. B) Rozhledna Vartovna se tyčí na stejnojmenném kopci do výšky 37 metrů a slavnostně otevřena byla 17. listopadu 2009. Nalezneme ji na horském hřbetu mezi Jasennou, Seninkou a Liptálem v nadmořské výšce 651 m n.m. Výstavba kovové věže trvala osm měsíců a na vyhlídkovou plošinu, která je umístěna ve 35 metrech nad okolním terénem, vede točité schodiště. Je odtud pěkný výhled na část Vizovických a Hostýnských vrchů, velmi dobře jsou vidět vrcholyRadhošť, Hostýn, Lysá hora, a dokonce i Malou Fatru na Slovensku.
2006. C) Turisticky asi nejznámější skalní útvary – Vrzavé skály – se nachází na vrchu Sýkornice (584 m n.m.) mezi obcemi Kašava a Držková. Plochý vrcholový hřbet zkrášluje asi 500 metrů dlouhý přerušovaný pás zajímavých skalních útvarů. Přívlastek „vrzavé“ dostaly tyto skály od smrků, které vyrůstají hned vedle nich. Ty se totiž při silném větru o skály otírají a vydávají vrzavý zvuk. Zajímavé je i tábořiště, které nalezneme pod jedním ze skalních převisů. Při výhledech odsud uvidíme Vizovické vrchy i lesknoucí se vodní hladinu Slušovické přehrady.
2007. D) Držkovské skály se dělí Přední skály a Zadní skály. Přední skály se nachází v PP Skály a vytváří asi 300 metrů dlouhý skalnatý hřbet. Nejvyšší ze skal zde mají výšku 15 metrů a jsou oblíbené horolezci, kteří jednotlivé skály i pojmenovali – například Jehla, Trpasličí, či Držkovská placka. Z Předních skal si můžeme užít výhledy na celou Držkovou. Zadní skály se nachází v PP Holíkova rezervace. Celou skalní hradbu tvoří tři propojené skalní věže a horolezci je pojmenovali Západní, Prostřední a Východní. Ze Zadních skal se můžeme pokochat například Tlustou horou s vysílačem, která se tyčí nad Zlínem.
2008. E) Krásným příkladem toho, jak člověk ovlivňuje tvář krajiny, je Baťova nedokončená železnice. Vychází z Vizovic, kde končí současná železniční trať, poté postupně prochází Lutoninou, Jasennou, Ublem a poté obchází Bratřejov směrem na Pozděchov. I když trať nebyla nikdy vybudována, v krajině jsou stále velmi dobře viditelné pozůstatky po připravované dráze – potkáme zde mnoho dlouhých násypů, terénních zářezů i drážních staveb jako jsou mosty či malé tunely k odvádění vody. Tomáš Baťa, zakladatel obuvnických závodů ve Zlíně, chtěl kvůli rozvoji své firmy roku 1934 postavit železnici, která by spojila Vizovice a Valašskou Polanku. Druhá světová válka však výstavbu přerušila.
2009. F) Na pomezí obcí Hrobice a Trnava nalezneme půl kilometru dlouhou hráz slušovické přehrady, která je vybudována na řece Dřevnici. Tato hráz je sypaná zeminou (hlína, kameny) a uprostřed je zatěsněna jílem. Vrchol hráze má šířku 4 metry a vede po ní silnice, po které je ale provoz zakázán. Pod hrází vede štola pro vypouštění vody a je dlouhá celých 146 metrů. Vnitřní svah hráze je zpevněn hrubým štěrkem, vnější strana je oseta trávou. Stavba přehrady trvala čtyři roky a do provozu byla uvedena roku 1976. Od roku 1989 je zde i malá vodní elektrárna.