Cílem této kapitoly je, aby se žáci seznámili s význačnými stavbami a památkami svého regionu, resp. Valašska. Součástí tohoto cíle je, aby žáci dokázali zhodnotit význam těchto míst.
Navazujeme zde na učivo o význačných stavbách České republiky a na učivo o regionálních památkách. Jedná se tedy o učivo probírané v předmětu vlastivěda.
I když je Valašsko hornatou oblastí východní Moravy, nalezneme zde ukryto množství staveb, které se svým významem nachází na celorepublikové úrovni. Pro potřeby naší učebnice bylo vybráno 10 staveb z celého Valašska a 10 staveb z regionu MAS VAS.
Na území Valašska jsou asi nejvýznamnějšími stavbami chaty Libušín a Maměnka, které od roku 1898 stojí v horském sedle Pustevny, na katastrálním území Prostřední Bečvy. Tyto secesní roubené chaty vznikly na návrh slovenského architekta Dušana Jurkoviče. Ten do jejich bohatého dekoru vtiskl prvky charakteristické pro Valašsko a slovanskou lidovou architekturu vůbec. Chata Libušín v roce 2014 zcela vyhořela, zvednout z popela se ji však podařilo již o tři roky později.
Od téhož autora je také Jurkovičova rozhledna na Karlově kopci nad Rožnovem pod Radhoštěm, v blízkosti Valašského muzea v přírodě. Plány rozhledny vytvořil Dušan Jurkovič již roku 1896, nicméně její realizace proběhla až roku 2012. Měří 31 metrů a je postavena z betonu, kamene a dřeva.
Další významnou kulturní památkou je taktéž Evangelický toleranční kostel ve Velké Lhotě. Jedná se o jediný dřevěný kostel s původními rysy tolerančních kostelů v celé České republice. Postaven byl místními obyvateli roku 1783, krátce po vydání tolerančního patentu císařem Josefem II.
Ze sakrálních staveb je významný taktéž kostel Panny Marie Sněžné ve Velkých Karlovicích. Pochází z roku 1754 a je chráněn jako kulturní památka. Významný je zejména tím, že je vystavěn ve tvaru řeckého kříže. Kolemjdoucí na první pohled upoutá tím, že střechu i zdi pokrývají dřevěné šindele.
Jednou z nejstarších staveb na Valašsku je hrad Brumov, o kterém pochází první písemná zmínka z roku 1255. Sloužil k obraně frekventované cesty, která spojovala Moravu se Slovenskem. Sloužil také jako útočiště při vpádech Turků či Tatarů právě ze slovenské strany. Hrad byl pouštěn po požáru 1820.
Další významnou kulturní památkou Valašska je zámek Vsetín. První zmínka o této renesanční stavbě, která stojí na Horním náměstí nad Vsetínskou Bečvou, je z roku 1610. Pozornost na této stavbě přitahuje zejména bílá monumentální věž. Zámek nechal postavit první manžel Lukrecie Nekešové z Landeka Arkleb z Víckova, dnes zde sídlí Muzeum regionu Valašsko.
Ve Vsetíně také se nachází významná funkcionalistická stavba z I. republiky Obchodní dům Rodinger, Jeho architekt Ludvík Hilgert navrhnul dům kloubící v přízemí obchod s konfekcí a textilním zbožím a v prvním patře byt. Průčelí domu je obloženo keramickými obkladačkami a je na něm působivá aerodynamicky tvarovaná markýza a pod ní konstrukce stejného tvaru nesoucí reklamní nápis.
Zámek na Valašsku nalezneme i v dalších městech. Ve Valašském Meziříčí nalezneme jak zámek Kinských (mladší), tak zámek Žerotínů (starší, z 1. pol. 16. stol.). Po Žerotínech tuto dominantu města vlastnili Kinští, kteří ji prodali rakouskému státu. Ve 2. pol. 19. stol. Zámek sloužil jako ženská trestnice, jediná na Moravě a ve Slezsku. V současnosti je zámek Žerotínů místem, kde se konají mnohé kulturní akce a festivaly.
Ve Valašských Kloboukách se narodil významný architekt Hubert Gessner. Od něj si nechal roku 1896 ve městě postavit vilu, která měla sloužit jako letní sídlo, Josef Bratmann ml. podnikatel v pivovarnictví. Ve své době se jednalo o vůbec první secesní stavbu na našem území. O rok později vyrostla ve městě další Gesserova stavba obytný a obchodní dům Josefa Horného („Hornův dům“), které dnes slouží jako městský úřad.
Mezi významné stavby řadíme také přehradu Bystřička, která byla postavena mezi lety 1907-1912, a je tak nejstarší přehradou v povodí řeky Moravy (před jejím soutokem s Dyjí). Hráz je postavena z kamenného zdiva, má výšku 36,5 m a její šíře činí 170 m. Její využití je jak ochrana před povodněmi, tak rekreační využití.
Jako technicky významnou stavbu lze považovat Návojský tunel, který se svou délkou 888 metrů představuje nejdelší tunel Valašska. Tunel z roku 1927 umožňuje železniční spojení mezi Valašskými Klobouky a Brumovem-Bylnicí.
Ve členitém terénu Valašska nalezne mnoho rozhleden. Největší z nich je Vartovna, tyčící se na stejnojmenném kopci mezi Jasennou, Liptálem a Seninkou (v jejímž katastrálním území leží). Slavnostní otevření této 37 metrů vysoké stavby z kamene a ocele proběhlo 17. listopadu 2009.
Na území Vizovicka a Slušovicka nalezneme jediný zámek, a to ve Vizovicích. Mezi lety 1750-1776 jej nechal postavit Heřman Hannibal z Blümegenu, a to na místě bývalého cisterciáckého kláštera Smilheimu. Jedná se o dvoupatrovou budovu se třemi křídly ve tvaru písmene U, postavenou ve francouzském barokním stylu. Zámek obklopuje anglická a francouzská zahrada se sochařskou výzdobou. Toto sídlo někdejšího vizovického panství je možno si prohlédnout spolu s průvodcem.
O stavbě slušovického dostihového areálu bylo rozhodnuto v roce 1980, kdy vizovická dráha přestala vyhovovat nárokům jezdců JZD Slušovice jak velikostí, tak i parametry. Již o rok později byla otevřena dostihová dráha ve Slušovicích, dlouhá 1500 metrů a obklopená zázemím, včetně obchodů, restaurací a zábavního podniku. Závodní dráha má klopené zatáčky a je tak dodnes republikovým unikátem. Uprostřed dráhy vzniklo také golfové hřiště. Slušovické dostihy se těšily největší popularitě v 80. letech (přes 40 000 návštěvníků), po Sametové revoluci jejich význam upadal. V současnosti jejich popularita ale opět narůstá.
Uprostřed obce Jasenná nalezneme sochu Portáše, kterou roku 1941 vytvořil sochař Stanislav Mikuláštík. Je to upomínka na věrné Valachy, tedy strážce valašských hor, kteří byli katolíky a plnili příkazy císařského dvora. Portáši měli za úkol udržovat pořádek na Valašsku – ochraňovali lid jak od vnějšího nebezpečí (pomáhali odrážet např. nájezdy Turků ze slovenské strany), tak od nebezpečí domácího (působení zbojníků apod.). Z Jasenné mnoho portášů vzešlo a jednu dobu zde také sídlilo portášské velitelství.
V obci Ublo po dlouhá desetiletí stojí bezejmenný podjezd, který místní využili k přilákání turistů. Tento podjezd pod násypem nezrealizované Baťovy železnice pojmenovali UBlanka. V názvu slyšíme jak název obec Ublo, tak název známého pražského dopravního tunelu Blanka. Jedná se tedy o recesi, která má však turistický potenciál.
Na Klášťově, nejvyšším vrcholu Vizovických vrchů, můžeme spatřit pozůstatky sídliště z pozdní doby bronzové (okraj 1. tisíciletí př. n. l.). Již tehdy bylo místo obehnáno mohutnou hradbou s čelní kamennou zdí. Další lidské aktivity zde probíhaly v období Velkomoravské říše, kdy se jednalo o nejvýše položené hradiště.
Ukázce způsobu života valašských pastevců v Hostýnských vrších se věnuje Expozice karpatského salašnictví v Držkové. Jedná se o soubor třech typů kolib, tj. letních dřevěných přístřešků používaných pastevci na horách, které jsou opatřeny vnitřním vybavením. Dále zde nalezneme košár (přemístitelná ohrada pro ovce) a pajtu (přístřešek pro ovce). Expozici lze po předešlé domluvě navštívit.
Zajímavý historický objekt či předmět nalezneme stát na hlavní křižovatce „na Osmeku“ v obci Hvozdná. Stojí zde smírčí kříž, jehož doba vzniku je pokládána do období pozdního středověku. Je vyroben z žuly, tvary jsou nepravidelně opracované a zaoblené a jeho výška činí 1,3 m. Nejpozoruhodnější je na něm fakt, že je tvaru písmene T – hlava kříže byla v průběhu let uražena, zřejmě projíždějícími vozy.
Největším vodním dílem na celém Valašsku je vodní nádrž Slušovice, a to jak objemem (cca 10 mil. m3 vody), tak plochou (77,7 ha). Do provozu byla uvedena roku 1976 a zásobuje pitnou vodou celé Zlínsko, tudíž jsou v jejím bezprostředním okolí vyhlášena pásma hygienické ochrany. Její mohutná hráz je sypaná, na výšku má 30 m a na délku 0,5 km.
Zajímavou stavbou na území Vizovicka a Slušovicka je drážní těleso vybudované mezi lety 1934-1951, po kterém měla vést železnice z Vizovic do Valašské Polanky. S tímto železničním propojením přišel továrník Tomáš Baťa, nicméně stavba nebyla dokončena. Zůstal tedy železniční násyp, který vede z Vizovic přes Lutoninu, Jasennou, Ublo a Bratřejov dále na Valašskou Polanku. V Lutonině je možno po tomto násypu podniknout příjemnou procházku po modré turistické značce.
V Deštné, na samotě zvané Oškerovy paseky, nalezneme nenápadný pomníček. Jedná se o památník obětem nacismu, kteří padli za 2. světové války. Tento památník odkazuje na děsivé události, kdy členové rodiny Oškerovy byli povražděni za spolupráci s partyzánským odbojem. Pasekáři, žijící na horských samotách, byl často důležitými pomocníky v partyzánském odboji. Tato spolupráce byla bohužel v některých případech odhalena a následoval krutý trest ze strany Nacistů (masakr v Prlově, vypálení Ploštiny a Vařákových pasek a mnoho jiných).