Cílem této kapitoly je, aby se žáci seznámili s vybranými příklady řemesel a průmyslových závodů svého regionu. Dalším cílem je, aby žáci rozeznávali současné a minulé a orientovali se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s využitím regionálních specifik, konkrétně v rámci řemesel a průmyslu svého regionu.
Navazujeme zde na téma řemesla a průmysl na našem území, popřípadě proměny způsobu života našich předků. Vhodné je tedy zařazení této kapitoly zejména do předmětu vlastivěda.
Řemeslo, jakožto určitý druh manuální dovednosti, začalo vznikat společně s postupující specializací lidských činností. Je provozováno za účelem získání obživy či zisku a jeho produkcí je pokývána poptávka po předmětech denní potřeby dané společnosti. Je pro něj charakteristický vysoký podíl ruční práce, při které jsou používány specializované nástroje a pomůcky.
I když si řemeslničtí mistři zaučovali své učedníky a přijímali tovaryše do praxe, nejčastěji se jejich řemeslo dědilo z generace na generaci. Z toho důvodu se v příjmeních rodů často odráží řemeslné zaměření jejich členů – Kovář, Bednář, Šindelář, Sedlář, Kolář aj. (více viz Úkol 1). Dalším projevem dědění řemesla z generace na generaci je existence řemeslnických dílen a provozoven, často vyhlášených ve svém okolí. Příkladem může být Halova pekárna ve Vizovicích. Pekařský rod Halů z Vizovic byl nejstarším pekařským rodem na Moravě, a i když tato pekárna nuceně ukončila svůj provoz po komunistickém převratu v roce 1948 (obdobně jako většina jiných řemeslných provozů), snaží se dnes potomci tohoto rodu o předávání odkazu pekařského řemesla.
V 2. polovině 19. století a v 1. polovině 20. století se stala důležitým doplňkem obživy Slušovicka a Vizovicka výroba nádobí a náčiní z levného a dobře dostupného materiálu – dřeva, proutí a slámy. Lidé, kteří tyto předměty vyráběli, byli z naprosté většiny naturisté, tedy amatéři, kteří se v daném řemesle nevyučili; přesto však ve své činnosti dosahovali značné odbornosti. Obyvatelé jednotlivých obcí našeho regionu se pak často specializovaly na výrobu určitých výrobků.
Řemeslné práce se staly základem pro průmyslovou výrobu. Až do poloviny 19. století byly jediné větší průmyslové podniky v regionu lesní sklárny, fungující na Brumovsku (sv. Sidonie a sv. Štěpán), či v oblasti Rožnovské Bečvy (Hutisko, Kněhyně). Modernější sklárny pak začala provozovat firma Reich, a to v Krásně, Vsetíně, Karolínce a Velkých Karlovicích. Ve druhé polovině 19. století se ze Vsetína stalo centrum dřevařského průmyslu regionu, kdy zde fungovalo několik parních pil, a hlavně továrny na ohýbaný nábytek firem Kohn a Thonet. Díky tomu výrazně narostl i počet obyvatel města. Výrazným průmyslovým závodem z období První republiky byla obuvnická firma Baťa. Díky této úspěšné firmě Tomáše Bati získalo pracovní příležitost mnoho obyvatel Slušovicka a Vizovicka. Dalším faktem bylo, že Zlín za První republiky několikanásobně zvýšil svou populaci. Nové obyvatele rozrůstajícího se města tvořili právě obyvatelé z chudého Valašska.
Během období První republiky vzniklo mnoho průmyslových závodů i na samotném Valašsku. Ve Vsetíně to byla elektrotechnická továrna místního vynálezce Josefa Sousedíka a pobočka Zbrojovky Brno, která zahájila částečný provoz roku 1937. V sousední Jablůnce byla ve stejné době postavena pyrotechnická továrna Ing. Velinského. V Zubří na Rožnovsku zase vyrostl rozsáhlý areál gumáren. Po roce 1948 se průmysl stal základem hospodářství státu. Průmyslové závody a výrobní areály vznikaly jak z intence státu, tak často také jako přidružené družby jednotných zemědělských družstev. Z větších podniků jmenujme elektrotechnické MEZ Vsetín (vznikl znárodněním Sousedíkovy továrny), MEZ Brumov (založen 1947), Tesla Rožnov pod Rahoštěm (založena 1949), či chemické Urxovy závody ve Valašském Meziříčí. V současné době mnohé areály bývalých JZD slouží jako areály výrobní. Nejvíce se tato výroba rozvinula v rámci JZD Slušovice. Díky rozvoji průmyslu přestali být postupně zemědělství a řemesla hlavními způsoby obživy v regionu.
TIP: V této kapitole se nachází mnoho úkolů, pro které je nutná práce na internetu. Možnost pracovat s žáky v počítačové učebně je v rámci této kapitoly proto velmi vhodná.