Cílem této kapitoly je, aby se žáci seznámili s typickými regionálními zvláštnostmi kultury, konkrétně náboženství, a jednoduchým způsobem posoudili jeho význam z hlediska historického. Dalším cílem je, aby se žáci seznámili s význačnými budovami a místy svého regionu, které jsou spjaty s jeho náboženstvím.
Navazujeme zde na obecné znalosti o náboženství v České republice, případně o významných náboženských stavbách naší vlasti. Rozšiřující učivo se zaměřuje na poznání hlavních reálií minulosti i současnosti náboženství na Valašsku a území MAS VAS.
Tradičním náboženstvím obyvatel Valašska je křesťanství. To na Moravu přinesli slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj v 9. století. Do té doby byla Morava pohanská. Přesto mnohé náboženské zvyky a tradice stále vycházejí z dob předkřesťanských.
Ani Moravě se nevyhnuly důsledky reformačních hnutí v průběhu 16. a 17. století, kdy dříve dominantní pozici katolické církve začaly oslabovat nově vzniklé církve protestantské, resp. evangelické (luterské, kalvínské a metodistické církve).
Situace na moravském Valašsku byla ještě specifičtější v tom ohledu, že tuto oblast od konce 15. století začínají z východu (Slovensko) osidlovat valašští pastevci, kteří mnohdy byli právě evangelického vyznání a na svou náboženskou svobodu byli zvyklí, neboť tu jim zaručovalo tzv. Valašské právo (souhrn právních norem a zvyklostí valašského obyvatelstva, na Slovensku potvrzená např. roku 1474 králem Matyášem Korvínem, která, mimo jiné, potvrzovala náboženskou svobodu). Panství na východní Moravě mimoto vlastnili v 16. století většinou evangeličtí šlechtici a víru od nich převzali i jejich poddaní, většina oblasti tak byla na začátku 17. století evangelické víry. To začali měnit noví majitelé panství, jako Albrecht z Valdštejna na Vsetíně, či Emerich Doczy ve Vizovicích. Tito šlechtici byli katolíci a snažili se k této víře přivést i své poddané, což mezi nimi vyvolávalo konflikty.
V průběhu 30leté války (1618-1648), která byla vyvrcholením sporů mezi katolíky a protestanty, se proto valašské obyvatelstvo ve velkém aktivně přidalo na stranu protestantských – a tedy i proticísařských – vojsk. Proběhly zde tři vlny valašských povstání v letech 1621–1622, 1626–1627 a nakonec 1642–44. Obyvatelé panství na východě Moravy zůstali v opozici vůči katolickým pánům a s kolísající intenzitou vedli boje proti císařskému vojsku až do roku 1644. Povstání vůči císaři a jeho snahám o rekatolizaci bylo co do rozsahu i trvání největším na našem území během třicetileté války. Protestanti však byli poraženi a Valaši byli za tuto svou rebelii tvrdě potrestáni – 148 Valachů bylo 15. února 1644 popraveno na Vsetíně, jiní byli vystěhování do hor pod Hostýnem, kde tak vznikla nová ves Rusava (tehdy Rottalovice).
Následovalo období rekatolizace a náboženské nesvobody. Navzdory pronásledování zůstala část obyvatel nadále skrytými evangelíky, kdy se účastnili tajných mší a odmítali zavrhnout svou tradiční víru. Změnu přinesl až Josef II. roku 1781 vydáním Tolerančního patentu, který evangelíky zrovnoprávnil s katolíky. Ti si od této doby mohli stavět kostely, ovšem bez dominantnějších prvků (nesměly mít zvony či věže). Plná náboženská svoboda však přišla až roku 1867, kdy byla vydána tzv. prosincová ústava císařem Františkem Josefem I. Ta platila do zániku Rakouska-Uherska, nově vzniklá Československá republika však svobodu vyznání zakotvila již ve své ústavě.
V současné době na území MAS VAS i celého Valašska převažují lidé katolického vyznání, podstatně méně je obyvatel evangelického vyznání. Vyskytují se taktéž i obce, kde obyvatelé evangelického vyznání tvoří významnou menšinu, případně svým počtem výrazně převyšují katolické obyvatelstvo. V těchto obcích často nalezneme kostel katolický i evangelický.
Významnými náboženskými centry jsou poutní místa. Na Valašsku nalézáme dvě – Radhošť a Zašová. V bezprostřední blízkosti území MAS VAS se pak nachází poutní místo ve Štípě a v Provodově. Na hranicích Valašska se ale nachází jedno z nejvýznamnějších poutních míst celé Moravy – Svatý Hostýn. Dalšími náboženskými místy, které mají místní význam, jsou kostely, kaple, sochy a křížové cesty.
Obce MAS VAS se patří do území Vizovického děkanátu. Na tomto území působí seskupení Mládež vizovického děkanátu, jehož animátoři vytváří pro dospívající mládež akce, při nichž mohou víru společně prožívat i jinak, než návštěvou poutních či jiných náboženských míst – jedná se o akce pěvecké, sportovní i zábavní.